Úpravy v Lightroomu s histogramem

Úpravy v Lightroomu s histogramem

Histogram je velmi užitečný nástroj, který nám pomáhá nejen při focení, ale i při následných úpravách. Dokonce můžeme v Lightroomu upravovat fotky přímo histogramem. Jak na to? A jak při úpravách kontrolovat histogram? To vše se dozvíte v tomto článku.

 

Osobně považuji histogram za jeden z nejpraktičtějších nástrojů. Používám jej při kontrole fotek na displeji fotoaparátu a také při úpravách v Lightroomu. Pomáhá mi totiž držet přepaly a podexpozice „na uzdě“, takže mám technickou kvalitu svých fotek plně pod kontrolou.

Ještě než se mrkneme na úpravy s histogramem, zastavím se na chvíli u histogramu samotného. Protože abyste mohli při úpravách histogram efektivně používat, musíte vědět, co to vůbec histogram je a co zobrazuje.

Co je to histogram

Histogram je ve statistice graf četnosti. A to platí ve fotografii také. Histogram odpovídá na otázky typu „jak moc je ve fotce světlých tónů, tmavých tónů nebo třeba konkrétního odstínu modré“. Je to podobné, jak byste na stůl vysypali drobné z peněženky a srovnali jednotlivé stejné mince do sloupečků. Tak by vznikly různě vysoké sloupečky vedle sebe a byl by to vlastně histogram. Na spodní ose by byly jednotlivé hodnoty mincí a na svislé ose množství. Podobné je to ve fotografii. Každá fotka se skládá ne z mincí, ale z různě barevných nebo šedivých obrazových bodů. A histogram zaznamenává, kolik tam těch různých bodů je (např. 40 tmavě modrých, 50 sytě červených, atd.). No a jelikož tyto podíly barev a tónů jsou u každé fotky jiné, má i histogram každé fotky jiný tvar.

histogram-04

Jak z histogramu číst

Na vodorovné ose jsou vlevo stíny (černá) a vpravo světla (bílá). Takže tmavá fotka bude mít histogram vysoký v levé části, zatímco pravá část bude nízká. U světlé fotky to bude naopak.  No a fotka typu „šedivka“ bez světel a stínů bude mít vrchol uprostřed a kraje budou velmi nízké.

Jak vidíte, není to žádná věda – v podstatě je to velmi prosté. Histogram ukazuje míru zastoupení jednotlivých tónů ve fotce. Ptáte se – proč je to ale v praxi tak důležité? K čemu je mi užitečné vědět, že je tam 87 odstínů světle modré? Taková informace je opravdu v praxi k ničemu. Nás budou proto zajímat pouze okrajové části histogramu. Proč? To se dozvíte právě teď.

histogram-03

Jak vyčíst přeexpozice a podexpozice

Problematická situace nastává, pokud je histogram zleva nebo zprava „oříznutý“ svým okrajem. Pokud by křivka histogramu vizuálně „chtěla pokračovat“ dál, ale boční stěna ji ořízne, vzniká před / podexpozice. Když takový případ nastane vlevo, je to podexpozice (černá jednolitá plocha). Vpravo je to přeexpozice (bílá jednolitá plocha). A to je ve fotografii problém, jelikož z takového místa už žádnou úpravou nic jiného než jednolitou plochu nedostaneme. Typickým případem je příliš světlá obloha, která se na fotce zachytí jen jako velká bílá plocha.

histogram-05Zde vidíme zprava „oříznutý“ histogram, který indikuje přepaly – ty budou nejspíš na světlé obloze.

Tyto situace lze kontrolovat už při focení – a to náhledem na histogram u pořízené fotky. Což já osobně velmi často dělám, jelikož z pouhého pohledu na fotku nepoznám, jestli tam jsou přepaly nebo podexpozice.

Poznámka 1: Při focení do RAWu lze lehké přeexpozice i podexpozice úpravou zachránit.

Poznámka 2: V praxi to chodí tak, že ne vždy se lze přeexpozici / podexpozici vyhnout. A tak když se vám při focení přeexpozice / podexpozice na fotce objeví, není to konec světa. Pokud je to ale možné, je lepší se tomu vyhnout.

Teď už víme, jak kontrolovat při focení přeexpozice / podexpozice. A podobným způsobem je užitečné kontrolovat histogram následně při úpravách, abychom zbytečně nevytvářeli přeexpozice / podexpozice.

Histogram při úpravách v Lightroomu

V Develop modulu si vpravo nahoře zobrazíme okno s histogramem (pokud jej tam nemáme). Poté při úpravách průběžně sledujeme, jestli nezhoršujeme technickou kvalitu fotky novými přepaly a podexpozicemi. A to proto, že jak budeme fotku upravovat, tak se tvar histogramu bude měnit. Při zvyšování kontrastu se bude přelévat do okrajů a naopak. Při zvýraznění jasů se bude vpravo zvedat atd. Prostě se při každé úpravě více nebo méně změní. A v praxi jde o to, abychom těmito úpravami fotce technicky neublížili – tj. abychom nevyrobili úpravami další pře / podexpozice.

Ty si lze snadno vizualizovat klávesovou zkratkou J nebo kliknutím na malý trojúhelník vlevo nebo vpravo nahoře nad histogramem. Díky tomu snadno zjistíme, kde konkrétně se např. přepaly nachází. A pokud jsou jen mírné, můžeme je třeba štětcem lokálně napravit (ztmavením) světel.

histogram-06Zde vidíme barvou vizualizované plochy, které obsahují přepaly (klávesová zkratka J).

 

Nástroje, které budou nejvíc „vyrábět“ pod / přeexpozice při úpravách v Lightroomu jsou:

  • zejména Whites / Blacks v Basic modulu (posuvníkem Highlights je lze naopak zachránit).
  • pak také Exposure, Contrast a případně i křivky v záložce Tone Curve.

Osobně používám posuvníky Whites a Blacks opravdu jen zlehka.

Tip: pokud potřebujete určitou část fotky zesvětlit / ztmavit a výsledkem by byl vznik pře / podexpozic, lze úspěšně využít nástroje pro lokální úpravu – štětec, kruhový přechod nebo lineární přechod. Typickým případem je tmavý horizont a světlá obloha. Plošné zesvětlení by vedlo k přepalům na obloze, zatímco lokální úprava ovlivní jen to, co potřebujeme (např. lineární přechod ztmaví jen oblohu).

Úpravy přímo v histogramu

Kromě toho, že můžeme své úpravy kontrolovat pohledem na histogram, lze je v histogramu přímo provádět. Vnitřek histogramu je rozdělen na 5 neviditelných částí, které se vysvítí, když přes histogram budeme přejíždět myší. Zároveň se zobrazí dvojitá vodorovná šipka.

Tažením myši nad takovou plochou histogramu lze ovlivnit (zleva doprava):

  • Blacks (Černé),
  • Shadows (Stíny),
  • Exposure (Expozice) uprostřed,
  • Highlights (Světla),
  • Whites (Bílá).

Jedná se v podstatě jen o jiný způsob úpravy, ovšem se stejným výsledkem. Tažením myši v ploše Shadows budeme ovlivňovat posuvník Shadows a obdobně. Dokonce se nám vpravo dole (pod histograme) zobrazí hodnota posuvníku.

Je to v podstatě jen uživatelsky jednodušší způsob, jak fotku upravit. Není potřeba vědět, který posuvník co ovlivní. Prostě jen zabrousíme např. do levé části histogramu (kde jsou stíny) a tažením myši je upravíme. Ve výsledku je zcela jedno, jestli změníme polohu posuvníku nebo popotáhneme myš v histogramu. Výsledek bude stejný.

Tip: I při těchto úpravách lze použít klávesu Alt, díky které se na fotce vizualizují pod / přeexpozice. Stačí stlačit a podržet Alt (nalevo od mezerníku) a poté tažením myši fotku upravovat.

Shrnutí

Ještě bych rád dodal, že histogram není kvalitativním parametrem pro hodnocení fotek. Jinak řečeno, histogram nic neříká o tom, zda-li je fotka špatná nebo dobrá. Neexistuje ideální tvar histogramu. V praxi pouze platí, že přeexpozice / podexpozice, které lze z histogramu vyčíst, jsou technickým nedostatkem. Ale upřímně řečeno často se jim prostě nejde vyhnout. A ještě častěji v praxi platí, že mnohem víc záleží na obsahu a vizuálním dojmu než na nějakém malém přepalu na pozadí. Technická dokonalost totiž ještě neznamená, že fotka je zajímavá. A naopak fotka obsahující přepaly a podexpozice může být naprosto fantastická.

Takže je fajn přepaly a podexpozice kontrolovat jak při focení, tak následně při úpravách v Lightroomu. Ale rozhodně to není to nejdůležitější. V praxi často víc záleží na obsahu, náladě a emocích fotky. Nicméně pokud můžeme skloubit technickou kvalitu s vizuálním zážitkem, je to ta nejlepší cesta.

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.